Jedinečný nález plastiky kozla z mladší doby kamenné z Třebosic
Při záchranném archeologickém výzkumu předcházejícímu stavbě rodinného domu v Třebosicích, okr. Pardubice našli archeologové unikátní zoomorfní plastiku.
Oblast mezi Pardubicemi a Chrudimí je hojně osídlena již od neolitu. Katastrální území Třebosice není archeologům zcela neznámé, v posledních dvaceti letech zde proběhly dva velké plošné průzkumy.
Keramická plastika kozla byla objevena v sídlištním objektu spolu s velkým množstvím keramických zlomků a několika kusy štípané kamenné industrie. Trup a hlava kozla vybíhá z okraje zřejmě kulovité nádoby nebo mísy. Předběžně byla figurka datovaná do středního neolitu, přesněji do kultury s lineární keramikou. „V absolutních datech se pohybujeme kolem roku 5 000 před n. l.“ vysvětluje archeoložka Mgr. Kristýna Cebová z Východočeského muzea v Pardubicích. Ačkoliv nejsou nálezy zoomorfních plastik nijak výjimečné, unikátní je na plastice z Třebosic realistické provedení. Ve středoevropském kontextu prozatím nebyla analogická figurka nalezena.
plastika z Trebosic (foto. L. Vojtěchovský)
Plaňanský pohár z Dašic
Zlomek keramické nádoby – plaňanského poháru byl získán na počátku 20. století v Dašicích. Tento typ nádob zdobených zpravidla rytou a vhloubenou výzdobou archeologové datují na počátek doby římské.
Opasková zápona ze Slepotic
Díky záchrannému archeologickému výzkumu Tomáše Čurdy byla do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích získána bronzová opasková zápona. Zápona sloužila k zapínání opasku a můžeme ji zařadit na počátek doby římské. Ve východních Čechách se zatím jedná o jediný nález svého druhu.
Víc o Opasková zápona ze Slepotic
Poklad z Dřítče
V 60. letech 20. století získal archeolog Ludvík Skružný do sbírek Krajského muzea v Pardubicích (dnes Východočeské muzeum v Pardubicích) soubor bronzových předmětů (dvě nánožní spirály a náramek) a zlomky keramiky. Nánožní spirály patří k nejlépe dochovaným kusům v Čechách. Bronzové nálezy ukazují na kontakty obyvatel východních Čech a Moravy v mladší době bronzové.
Bronzová dvojdílná štítková spona s růžicemi z Čepí
Masivní bronzová spona se štítkem vzhledem ke své velikosti jistě nesloužila běžnému spínacímu účelu, nýbrž měla význam symbolický. Náleží velké skupině spon dvojdílné konstrukce, někdy nazývané také jako spony spindlersfelderské. Typická pro celou skupinu je dvojdílná stavba tvořená dvěma vinutými růžicemi se středovým štítkem z jednoho kusu a dále jehlou z druhého kusu bronzoviny. Spona je součástí většího souboru (depotu) bronzového šperku, který byl náhodně objeven při orbě v poloze „Olšiny“ v roce 1882. Kromě této spony depot obsahoval fragment další spony a dále 22 kusů rytých tyčinkovitých náramků. Soubor představuje typickou náplň chronologického stupně lužických depotů, „Kosmonosy“ (1190-1050 let př. n.l.) mladší doby bronzové.
Víc o Bronzová dvojdílná štítková spona s růžicemi z Čepí
Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle
Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle pochází pravděpodobně z 8. či dokonce již pokročilého 7. století. n. l., čímž se řadí mezi jeden z nejstarších nálezů avarských třmenů v evropském prostoru. Na území tehdejšího středověkého Vraclavska jde tak o jednu z nejstarších památek dokládající pohyb avarských kmenů, původně středoasijského obyvatelstva, na našem území.
Víc o Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle
Stříbrné mince z Chrudimi
V roce 2006 byl realizován doposud největší záchranný archeologický výzkum v historickém jádru Chrudimi. Na staveništi OBC Balustráda v Hradební ulici byly odkryty pozůstatky středověkých domů a baterie odpadních jímek a jam. Většina domů domovního bloku vymezeného Rybičkovou a dnešní Hradební ulicí zanikla za třicetileté války. Lokalita se nalézala v tzv. Bohaté čtvrti, čemuž odpovídá i skladba luxusních komodit jako sklo, kamenina, delfské a jihoněmecké fajánse, majoliky, mezzomajoliky a dokonce i hedvábí.
Při archeologickém výzkumu byl objeven ve sklepě středověkého domu zničeného za třicetileté války nalezen malý depot masivních stříbrných mincí obsahující 3 španělské realy ražené v tehdy španělském Nizozemí a také dvě stříbrné mince zvané scudo ražené v Benátkách za vlády dóžete Francesca Erizza (1631-1646). V této souvislosti za zmínku stojí přítomnost benátské žoldnéřské jednotky Collalto, která je zde připomínána roku 1627. Jednalo se patrně o součást kontingentu prezidenta císařské vojenské rady Rombalda Collalto, který se po neshodách rozešel s Albrechtem z Valdštejna. Mince patrně tvořily součást žoldu některého z vojáků, které byly utraceny patrně za alkohol a jídlo. Uvědomíme – li si, že všechny domy byly právováreční a že v tomto domovním bloku je připomínán pivovar nebudeme asi příliš daleko od pravdy. Peníze si pak blíže neznámý chrudimský měšťan schoval někdy před rokem 1648 do sklepa svého domu a již neměl příležitost si je vyzvednout.
Víc o Stříbrné mince z Chrudimi
Meč z Žampachu
Meč byl nalezen r. 1836 v areálu hradu spolu s kusem kroužkové zbroje („drátěná košile“). Zbraň byla dlouho uložena na faře v obci Písečná (sousední obec), nakonec se v roce 1978 dostala do muzea ve Vysokém Mýtě. Meč není dochován v úplnosti, chybí asi třetina čepele. Čepel nese v horní části pod záštitou tauzování – na jedné straně obrys běžícího jednorožce, na straně druhé běžícího vlka a motiv ondřejského kříže (písmeno X). Tyto značky odkazují na výrobce – dílnu v Pasově vyrábějící ve své době velmi kvalitní zbraně. Meč můžeme datovat do 1. pol. 14. stol. a lze jej hypoteticky spojit ve shodě s místními pověstmi s dobýváním hradu Karlem IV. r. 1355 patřícímu loupeživému rytíři Janu Pancíři ze Smojna.
Pozdně římská lampa z Brozan n. L.
Po roce 1950 daroval pan V. Markalous do archeologické sbírky Východočeského muzea v Pardubicích hliněný kahan. Lampa byla nalezena v roce 1950 v písečném nánosu u řeky Labe v katastru obce Staré Brozany, (dnes kú. Brozany n. L.). Centrální kruhový terč je zdoben reliéfem ptáčka s protaženými pařáty. Ptáček je ztvárněn schematicky a nese dekor drobných kroužků po celém těle. Na dně lampy je vyryt kruh s vloženým křížem a drobnými tečkami. U pozdně antických lamp se setkáme často s motivy holubic, pávů a orlů. Jednoduchost-schématičnost motivů je typická jak pro příklady ze severoafrických dílen tak pro jejich napodobeniny. Kahan můžeme datovat do úseku od 4. do 5. století. Otázkou však zůstává autenticita nálezu ze Starých Brozan, neboť památka pochází z písečného nánosu Labe. Tato skutečnost komplikuje vypovídací hodnotu předmětů, nemůžeme u něj totiž vyloučit možnost, že se do písečného nánosu dostal ze středověkého nebo recentního nálezového prostředí.
Víc o Pozdně římská lampa z Brozan n. L.
Bronzová maskovitá spona z Mikulovic u Pardubic
Spínadlo bylo zajištěno při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě rodinného domu pana Valáška v roce 2006. Bronzová spona s ulomeným vinutím a jehlou byla vyrobená technikou lití. Drobné morfologické detaily jsou vypilovány za studena. Lučík spony je zdoben dvěma mužskými hlavami s dlouhou bradkou, které jsou provedeny v raně laténském stylu. Spona patří do skupiny takzvaných maskovitých spon, které se v několika exemplářích vyskytují také na našem území. Svým konkrétním provedením a způsobem zpracování představuje unikát, který nemá přesných analogií. Spínadlo je svědectvím doby, kdy do našich oblastí s dožívajícím pozdně halštatským prostředím začíná pronikat materiální kultura spojovaná s laténským obdobím, tedy se starými Kelty. Můžeme ji datovat do rozmezí let 500-400 př.n.l. Spona sloužila ke spínání oděvu podobně jako dnes zavírací špendlík. V současnosti se tato spona stala předlohou pro logo projektu Laus archaeologiae.
Víc o Bronzová maskovitá spona z Mikulovic u Pardubic
Jedinečný nález plastiky kozla z mladší doby kamenné z Třebosic
Při záchranném archeologickém výzkumu předcházejícímu stavbě rodinného domu v Třebosicích, okr. Pardubice našli archeologové unikátní zoomorfní plastiku.
Oblast mezi Pardubicemi a Chrudimí je hojně osídlena již od neolitu. Katastrální území Třebosice není archeologům zcela neznámé, v posledních dvaceti letech zde proběhly dva velké plošné průzkumy.
Keramická plastika kozla byla objevena v sídlištním objektu spolu s velkým množstvím keramických zlomků a několika kusy štípané kamenné industrie. Trup a hlava kozla vybíhá z okraje zřejmě kulovité nádoby nebo mísy. Předběžně byla figurka datovaná do středního neolitu, přesněji do kultury s lineární keramikou. „V absolutních datech se pohybujeme kolem roku 5 000 před n. l.“ vysvětluje archeoložka Mgr. Kristýna Cebová z Východočeského muzea v Pardubicích. Ačkoliv nejsou nálezy zoomorfních plastik nijak výjimečné, unikátní je na plastice z Třebosic realistické provedení. Ve středoevropském kontextu prozatím nebyla analogická figurka nalezena.
plastika z Trebosic (foto. L. Vojtěchovský)
Plaňanský pohár z Dašic
Zlomek keramické nádoby – plaňanského poháru byl získán na počátku 20. století v Dašicích. Tento typ nádob zdobených zpravidla rytou a vhloubenou výzdobou archeologové datují na počátek doby římské.
Opasková zápona ze Slepotic
Díky záchrannému archeologickému výzkumu Tomáše Čurdy byla do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích získána bronzová opasková zápona. Zápona sloužila k zapínání opasku a můžeme ji zařadit na počátek doby římské. Ve východních Čechách se zatím jedná o jediný nález svého druhu.
Víc o Opasková zápona ze Slepotic
Poklad z Dřítče
V 60. letech 20. století získal archeolog Ludvík Skružný do sbírek Krajského muzea v Pardubicích (dnes Východočeské muzeum v Pardubicích) soubor bronzových předmětů (dvě nánožní spirály a náramek) a zlomky keramiky. Nánožní spirály patří k nejlépe dochovaným kusům v Čechách. Bronzové nálezy ukazují na kontakty obyvatel východních Čech a Moravy v mladší době bronzové.
Bronzová dvojdílná štítková spona s růžicemi z Čepí
Masivní bronzová spona se štítkem vzhledem ke své velikosti jistě nesloužila běžnému spínacímu účelu, nýbrž měla význam symbolický. Náleží velké skupině spon dvojdílné konstrukce, někdy nazývané také jako spony spindlersfelderské. Typická pro celou skupinu je dvojdílná stavba tvořená dvěma vinutými růžicemi se středovým štítkem z jednoho kusu a dále jehlou z druhého kusu bronzoviny. Spona je součástí většího souboru (depotu) bronzového šperku, který byl náhodně objeven při orbě v poloze „Olšiny“ v roce 1882. Kromě této spony depot obsahoval fragment další spony a dále 22 kusů rytých tyčinkovitých náramků. Soubor představuje typickou náplň chronologického stupně lužických depotů, „Kosmonosy“ (1190-1050 let př. n.l.) mladší doby bronzové.
Víc o Bronzová dvojdílná štítková spona s růžicemi z Čepí
Pozdně římská lampa z Brozan n. L.
Po roce 1950 daroval pan V. Markalous do archeologické sbírky Východočeského muzea v Pardubicích hliněný kahan. Lampa byla nalezena v roce 1950 v písečném nánosu u řeky Labe v katastru obce Staré Brozany, (dnes kú. Brozany n. L.). Centrální kruhový terč je zdoben reliéfem ptáčka s protaženými pařáty. Ptáček je ztvárněn schematicky a nese dekor drobných kroužků po celém těle. Na dně lampy je vyryt kruh s vloženým křížem a drobnými tečkami. U pozdně antických lamp se setkáme často s motivy holubic, pávů a orlů. Jednoduchost-schématičnost motivů je typická jak pro příklady ze severoafrických dílen tak pro jejich napodobeniny. Kahan můžeme datovat do úseku od 4. do 5. století. Otázkou však zůstává autenticita nálezu ze Starých Brozan, neboť památka pochází z písečného nánosu Labe. Tato skutečnost komplikuje vypovídací hodnotu předmětů, nemůžeme u něj totiž vyloučit možnost, že se do písečného nánosu dostal ze středověkého nebo recentního nálezového prostředí.
Víc o Pozdně římská lampa z Brozan n. L.
Bronzová maskovitá spona z Mikulovic u Pardubic
Spínadlo bylo zajištěno při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě rodinného domu pana Valáška v roce 2006. Bronzová spona s ulomeným vinutím a jehlou byla vyrobená technikou lití. Drobné morfologické detaily jsou vypilovány za studena. Lučík spony je zdoben dvěma mužskými hlavami s dlouhou bradkou, které jsou provedeny v raně laténském stylu. Spona patří do skupiny takzvaných maskovitých spon, které se v několika exemplářích vyskytují také na našem území. Svým konkrétním provedením a způsobem zpracování představuje unikát, který nemá přesných analogií. Spínadlo je svědectvím doby, kdy do našich oblastí s dožívajícím pozdně halštatským prostředím začíná pronikat materiální kultura spojovaná s laténským obdobím, tedy se starými Kelty. Můžeme ji datovat do rozmezí let 500-400 př.n.l. Spona sloužila ke spínání oděvu podobně jako dnes zavírací špendlík. V současnosti se tato spona stala předlohou pro logo projektu Laus archaeologiae.
Víc o Bronzová maskovitá spona z Mikulovic u Pardubic
Stříbrné mince z Chrudimi
V roce 2006 byl realizován doposud největší záchranný archeologický výzkum v historickém jádru Chrudimi. Na staveništi OBC Balustráda v Hradební ulici byly odkryty pozůstatky středověkých domů a baterie odpadních jímek a jam. Většina domů domovního bloku vymezeného Rybičkovou a dnešní Hradební ulicí zanikla za třicetileté války. Lokalita se nalézala v tzv. Bohaté čtvrti, čemuž odpovídá i skladba luxusních komodit jako sklo, kamenina, delfské a jihoněmecké fajánse, majoliky, mezzomajoliky a dokonce i hedvábí.
Při archeologickém výzkumu byl objeven ve sklepě středověkého domu zničeného za třicetileté války nalezen malý depot masivních stříbrných mincí obsahující 3 španělské realy ražené v tehdy španělském Nizozemí a také dvě stříbrné mince zvané scudo ražené v Benátkách za vlády dóžete Francesca Erizza (1631-1646). V této souvislosti za zmínku stojí přítomnost benátské žoldnéřské jednotky Collalto, která je zde připomínána roku 1627. Jednalo se patrně o součást kontingentu prezidenta císařské vojenské rady Rombalda Collalto, který se po neshodách rozešel s Albrechtem z Valdštejna. Mince patrně tvořily součást žoldu některého z vojáků, které byly utraceny patrně za alkohol a jídlo. Uvědomíme – li si, že všechny domy byly právováreční a že v tomto domovním bloku je připomínán pivovar nebudeme asi příliš daleko od pravdy. Peníze si pak blíže neznámý chrudimský měšťan schoval někdy před rokem 1648 do sklepa svého domu a již neměl příležitost si je vyzvednout.
Víc o Stříbrné mince z Chrudimi
Meč z Žampachu
Meč byl nalezen r. 1836 v areálu hradu spolu s kusem kroužkové zbroje („drátěná košile“). Zbraň byla dlouho uložena na faře v obci Písečná (sousední obec), nakonec se v roce 1978 dostala do muzea ve Vysokém Mýtě. Meč není dochován v úplnosti, chybí asi třetina čepele. Čepel nese v horní části pod záštitou tauzování – na jedné straně obrys běžícího jednorožce, na straně druhé běžícího vlka a motiv ondřejského kříže (písmeno X). Tyto značky odkazují na výrobce – dílnu v Pasově vyrábějící ve své době velmi kvalitní zbraně. Meč můžeme datovat do 1. pol. 14. stol. a lze jej hypoteticky spojit ve shodě s místními pověstmi s dobýváním hradu Karlem IV. r. 1355 patřícímu loupeživému rytíři Janu Pancíři ze Smojna.
Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle
Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle pochází pravděpodobně z 8. či dokonce již pokročilého 7. století. n. l., čímž se řadí mezi jeden z nejstarších nálezů avarských třmenů v evropském prostoru. Na území tehdejšího středověkého Vraclavska jde tak o jednu z nejstarších památek dokládající pohyb avarských kmenů, původně středoasijského obyvatelstva, na našem území.
Víc o Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle