Východočeské muzeum v Pardubicích, jakož i regionální muzea PK, patří mezi organizace oprávněné k provádění záchranných archeologických výzkumů, viz ( 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění). Na níže uvedených odkazech se můžete přehlednou formou seznámit s výsledky vybraných záchranných archeologických výzkumů realizovaných v rozmezí let 2008 až 2012.
Výzkum provádí Východočeské muzeum v Pardubicích ve spolupráci s Regionálním muzeem v Litomyšli od konce října roku 2012. Záchranný archeologický výzkum byl vyvolaný realizací projektu: Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli.
Výzkumem se podařilo zachytit úpravy prostoru po zániku Horního Města zadlážděním, případně zpevněním povrchu, do něhož byly zapojené i koruny zdiv zaniklých staveb. Pod těmito konstrukcemi se v severovýchodní části zkoumané plochy nacházela mladšími zásahy nenarušená část hřbitova. V jihozápadní části zkoumané plochy objevila přístupová komunikace do města, s ní související objekt, pravděpodobně městská brána, a na ni navazující dům s částečně dochovanými sklepy. V současné době je dokončený výzkum mladšího domu ve střední části zkoumané plochy, probíhá dokumentace (včetně 3D skenování). Z nálezů si zaslouží pozornost zlomky kachlů z několikerých kachlových kamen a cihlový sokl kachlových kamen s fragmenty několika tapetových zeleně glazovaných komorových kachlů in situ.
Ve dnech 11. dubna až 18. května 2012 proběhl záchranný archeologický výzkum na katastrálním území Pohřebačka, přibližně 16 km severně od Pardubic.
Výzkum byl vyvolán stavbou rozšíření silnice I/37. Klimatické podmínky byly zpočátku velmi nepříznivé a zkoumaná plocha byla několikrát téměř zcela zaplavena, i tak však bylo možné prozkoumat celkem 53 archeologických situací.
Ve výplni objektů se nacházely keramické fragmenty, které lze předběžně zařadit do mladší doby laténské, dále například zlomek jantarového korálku nebo větší kusy strusky. Z objektů můžeme zmínit nadzemní stavbu na čtyřech sloupech anebo malou pícku. Výzkum zřejmě odhalil okraj latenského sídliště, které je situováno na nepatrné terénní vlně.
Archeologický výzkum provedli Mgr. F. Kašpárek a Bc. K. Cebová z Východočekého muzea v Pardubicích. S terénními a dokumentačními pracemi vypomohla firma TerraVerita spol. s.r.o.
V červenci 2012 proběhl záchranný archeologický výzkum na stavbě výrobní haly v k. ú. Litomyšl. Přítomnost archeologických situací prozrazovaly objekty s charakteristickou tmavou výplní, v průběhu výzkumu se však nepodařilo získat žádné předměty, které by situaci datovaly. Tento jev je pro daný region charakteristický, ale doposud ne zcela spolehlivě vysvětlený. Několik vzorků datovaných metodou C14 přinesly data z přelomu starší a mladší doby bronzové, starší a mladší doby železné a vrcholného středověku. Úkolem dalších výzkumů bude ověřit spolehlivost získaných dat nejplépe na archeologicky datovaných situacích a objektech.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Litomyšli při stavbě výrobní haly
V dubnu roku 2012 při průzkumu okolí vrcholně středověkého hrádku nazývaného Hlavačov v k. ú. Choceň byla zjištěna archeologická situace s keramikou ze 13. století dokládající jisté aktivity v předpolí hrádku. Sonda položená zde na jaře r. 2012 prokázala přítomnost kulturní vrstvy, mimo ni se nevelkým odkryvem (5 m2) podařilo zachytit ještě dvě kůlové jámy a jednu větší jámu neurčené funkce. Výzkum prokázal dosud neznámé sídlištní aktivity v okolí hradu, které spadají do první fáze existence hradu, tedy do 13. století. Situaci interpretujeme jako hospodářské zázemí hradu.
Záchranný archeologický výzkum proběhl v roce 2010. Jednalo se o revitalizaci poličského náměstí a to celkové předláždění a úpravu náměstí. Polička je královské věnné město založené Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Nachází se ve Svitavském okrese. Záchranný archeologický výzkum byl rozdělen do tří fází. První fáze proběhla v únoru 2010. Byly vykopány 4 sondy na ověření skladby terénu. Na první fázi navazovala druhá fáze, kdy se rozebrala novodobá skladba povrchu náměstí. Nadále pokračovali archeologické výkopy. Nalezeny byli původní kamenné kanály k odvodu vody z městských kašen, přičemž polovina spadala do období poloviny 18 stol.. Dále dva zahloubené objekty v SV rohu náměstí, avšak bez větších archeologických nálezů. Největší nález se podařil před barokní radnicí a to objevení základů původní gotické radnice která vyhořela při devastujícím požáru Poličky v roce 1845. Na západní straně náměstí výzkum pokračoval jen v omezené míře z důvodu rozhodnutí města změnit skladbu povrchu náměstí a omezit archeologický výzkum na zbývající ploše náměstí. Proto byly provedeny ještě tři další zjišťovací sondy. Poslední fáze probíhala v létě 2010, kdy se dokončoval vnější věnec chodníků a komunikace kolem náměstí. Zde však archeologické situace byly narušeny dřívějšími zemními zásahy ať už vedením vysokého napětí, či nejmarkantněji vedením vodovodního potrubí.
V roce 2011 začala obnova hradu Svojanov. Hrad tyčící se nad hlubokým údolím řeky Křetinky se nachází v blízkosti stejnojmenné vesnice Svojanov. Založen byl v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. Po jeho smrti hrad získala královna vdova Kunhůta, která tu žila se svým druhým manželem Závišem z Falkenštejna. Dále pak patřil pánům z Boskovic, Trčkům z Lipé a spoustě dalších majitelů. Do dosavadní podoby byl hrad přestavěn na počátku 19. stol. a v roce 1848 byl přestavěn částečně do empírového stylu v jakém je znám dodnes. V roce 1910 hrad zakoupilo město Polička které ho má v držení do současnosti.
Archeologický záchranný výzkum byl rozděl do dvou částí. První začala 29. 3. 2011 v prostoru domu zbrojnošů. Nejprve byly provedeny zjišťovací sondy na jejichž základě se odebrala část zeminy mechanizací a následovaly samotné archeologické výkopové práce. Nalezena byla keramika převážně novověkého rázu, pečetní prsten z 18/19 st. a zatím blíže neurčená mince. V průběhu první fáze záchranného archeologického výzkumu (dále jen ZAV) byly ještě vykopány sondy u vnější hradební zdi, kde měly v letních měsících proběhnout práce na odvodnění hradeb a následné opravy samotných hradeb.
Druhá fáze ZAV započala v červnu 2011. Byl proveden ZAV na lokalitách hradní nádvoří, přístupová cesta a dále výkop sond u vnější zdi pod domem zbrojnošů. Na nádvoří probíhaly největší archeologické práce i přesto, že se prokopávaly jen místa kudy měly procházet odvodňovací kanály. Na nádvoří bylo nalezeno několik blíže neurčitelných zdí, několik odvodňovacích kanálů různých stáří a sklepení zahloubené do skalnatého podloží. Z movitého materiálu se většinou jednalo o novověkou keramiku. V průběhu posledních dní ZAV se však podařilo nalézt v prostoru brány nejspíše vrcholně středověký domek se vstupem a několika vrstvami podlah. Během posledních prací pod domem zbrojnošů bylo objeveno dřevěné potrubí, vrcholně středověká a raně novověká keramika a několik mincí, z nichž jedna byla identifikována jako falsum groše Václava II. Po dokončení nálezové zprávy a zpracování materiálu by hodnotnější část nálezů měla být zapujčena hradu Svojanov a vystavena v jeho hradní expozici.
Záchranný archeologický výzkum při stavbě OC Tesco přinesl poznatky o pravěkém osídlení na katastru města Chrudimi. Plocha výzkumu se nalézala mezi dvěma známými archeologickými nalezišti. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou Jan Osina v roce 2009. Celkem bylo prozkoumáno 360 archeologických objektů. Na ploše stavby byly zastoupeny nejřidčeji se vyskytující období pravěku – zejm. starého eneolitu a staršího stupně doby stěhování národů. Nejstarší stopy lidské přítomnosti spadají snad již do mladopaleolitického období /35 000 – 8000 př. Kr./, které představuje nález patinované silicitové čepele. Staroneolitické období reprezentuje nález zlomku kopytovitého klínku lidu kultury s lineární keramikou /6. – poč. 4. tisíciletí př. Kr./. Klínek byl však nalezen v druhotné poloze v pozdně laténské /2. pol. 2. – pol. 1. století př. Kr./ zemnici. Některý z keltských obyvatel jej nalezl a jako kuriozitu si jej přinesl do svého obydlí.
Velmi silně je zastoupeno eneolitické období. Zde zmiňme osadu náležející kultuře lengyelské. Nejhojněji zastoupenou kulturou je lid s nálevkovitými poháry, a to z její starší tzv. baalberské fáze /3900 – 3500 př. Kr./. Tehdy vzniklo na břehu meandru řeky sídliště, které vymezoval příkop lemovaný plotem či ohradou. Toto sídliště tak tvoří protiváhu soudobému výšinnému sídlišti na chrudimské ostrožně. Po té registrujeme na lokalitě téměř třítisíciletý přeryv osídlení. Další osadníci náleželi již historickým keltským kmenům. Z pozdně laténského období /konec 2. pol. 2. – poč. 1. století př. Kr./ pocházely dvě zemnice, z nichž /zejména z obj. 94/ byla získána kolekce běžné i luxusní oppidální keramiky, kterou vyráběly místní dílny. Vzácností je přítomnost objektů z konce doby římské a z počátku doby stěhování národů /4. – 5. století po Kr./. Z ornice a podorničí byla získána i vrcholně středověká keramika z širokého časového rozpětí od 13. do 15. století. Tento okru nálezů však souvisí se zemědělským využíváním lokality.
Víc o Záchranný archeologický výzkum při stavbě OC Tesco Chrudim – Píšťovy
V souvislosti s rekonstrukcí Sloupu proměnění Páně na Resselově náměstí v Chrudimi byla vyprojektována i nová retenční nádrž. Vzhledem k tomu, že již v minulosti při opravách kašny byly objeveny archeologické situace z období vrcholného středověku. Konkrétně při stavbě kanálu z pískovcových kvádrů pro kašnu byla 1. 10. 1884 objevena 2 m hluboká jímka, ze které pocházejí nádoby z 15. století. Při bázi výkopu byla zjištěna terciérní štěrkopísková terasa, na kterou nasedá intaktní sprašová návěj. Na její povrch nasedala hlinitá kulturní vrstva, kterou lze na základě dřívějších pozorování datovat do pravěkého období. Na tuto vrstvu nasedají postupně sídlištní vrstvy raného a vrcholného středověku. Do povrchu tohoto souvrství se zahluboval patrně vrcholně středověký objekt, vyplněný černou uhlíkatou výplní. Celé popisované souvrství překryla probarvená tmavě hnědá vrstva. Zde registrujeme úbytek sídlištních souvrství z období vrcholného středověku až novověku. V souvislosti s likvidací městského opevnění a zavážení městských příkopů při stavbě silnice zde bylo provedeno radikální snížení terénu cca o 1 m. Někdy v polovině 19. století je položena valounová dlažba. Mezitím byl vyhlouben výkop, patrně ještě pro dřevěný vodovod. Následně bylo provedeno zadláždění. Nicméně tohoto výkopu, alespoň v menším rozsahu, bylo znovu použito pro elektrické vedení a opět byla provedena zádlažba. Do povrchu byl rovněž vyhlouben výkop pro postavení kanálu z pískovcových kvádrů. jak víme z písemných pramenů byl kanál budován v roce 1884. Kanál samotný byl v nedávné době zakryt ještě železobetonovou krycí deskou. Celou situaci překrývá vrstva písku, pro položení dlažby ze žulových kostek. Mimo to byly zjištěny další recentní výkopy pro inženýrské sítě. Tím se stratigrafický vývoj na lokalitě uzavřel.
Víc o Rekonstrukce Sloupu proměnění Páně na Resselově náměstí v Chrudimi
Kvůli statické poruše parkánové hradby byla v roce 2009 realizována statická sondáž. Při výzkumu byl objeven příkop datovaný do pozdně halštatského období slezskoplatěnické kultury. Dále byl objeven relikt raně středověkého valového opevnění s ohořelou čelní kamennou plentou. Výzkum potvrdil založení parkánové hradby v první polovině 15. století.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi-Lázeňské ulici
Při přestavbě původně pozdně středověkého domu čp. 108 byla v roce 2010 získána menší representativní kolekce pozdně středověkých komorových a nádobkových kachlů. Na základě uložení a průvodní keramiky můžeme soudit, že k jejich uložení došlo při rekonstrukci domu v 17. století.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi – Koželužské ulici
V souvislosti s výstavbou areálu firmy Zámečnictví Řivnáč byl na sklonku roku 2011 proveden rozsáhlý archeologický výzkum. Celkem bylo objeveno 46 objektů, které byly následně prozkoumány. Archeologické situace se koncentrovaly v severní části zkoumané plochy, v jižní části byly zničeny pravděpodobně v souvislosti s činností tuněchodské cihelny. Většina nalezených objektů náležela kultuře s vypíchanou keramikou, registrovali jsme i objekty náležející středoeneolitické kultuře řivnáčské. Překvapením byl zachovaný hrob kultury se zvoncovitými poháry, který naznačuje, že pohřebiště objevené při výzkumu v cihelně pokračovalo i severovýchodním směrem. Výčet pravěkých kultur uzavírá kultura únětická ze starší doby bronzové.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Úhřeticích, okr. Chrudim
V souvislosti se statickým zabezpečením stavby byl proveden záchranný archeologický výzkum u severovýchodní zdi budovy tzv. písárny. Výzkum navázal na sondáž provedenou v roce 2008. Výzkum provedlo regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ. Stratigraficky nejstarší zjištěnou jednotkou je zdivo obvodové hradby, které vzniklo patrně v 15. století. K němu jsou přizděny na spáru zdi k. 1900 a k. 1902, společně tak tvoří tzv. budovu písárny. Nápadná je rozdílná mocnost zdiv, která naznačuje i rozdílné stáří všech tří popisovaných zdí. Jako první byla patrně ke zdivu k. 1901 přizděna zeď k. 1902 s prolomeným vstupem do vnitřního areálu. Na základě dosavadních poznatků se lze domnívat, že otvor současné kulisové brány byl prolomen ve stejném období jako zazděný vstup v k. 1902. Zůstává pouze otázkou, kdy k tomu přesně došlo. Každopádně všechna zjištěná zdiva, s výjimkou k. 1902, nemají přímý stratigrafický vztah k dokumentovaným souvrstvím. Vnitřní prostor za hradbou byl zavezen podle nalezené keramiky v průběhu 16. – 17. století. Terén je nivelován pomocí podkladové vrstvy pro položení dlažby. Dlažba byla rozdělena do tří nestejně velkých částí, které odděluje žlábek odvádějící nečistoty. Tento žlábek je vyspádován do zazděného vstupu ve zdi k. 1902. V jeho zazdívce stejně jako v dlažbě se uplatňují druhotně užité pozdně gotické až renesanční pískovcové architektonické články. Položení dlažby indikuje dočasné zastavení nárůstu stratigrafického vývoje. Podoba odkryté dlažby indikuje v tomto prostoru stáje. Další souvrství uložená po zániku stavby byla odstraněna v souvislosti s rozsáhlým celoplošným výkopem v roce 1922.
Víc o Záchranný archeologický výzkum na hradě Košumberku – statické zajištění tzv. budovy písárny
V souvislosti s plánovaným statickým zajištěním zdiva vstupní věže do nejstarší části hradu Košumberka realizovalo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ záchranný archeologický průzkum. Na skalní suk bylo na sklonku 13. století vztyčeno zdivo vstupní věže. Podloží v interiéru věže nebylo upraveno do roviny, což indikuje absenci skladovacích prostor a svědčí o existenci tzv. vlčí jámy v interiéru věže. Samo zdivo věže prošlo poměrně složitým stavebním vývojem. Věž v průběhu středověku vyhořela, o čemž svědčí ohořelý opukový líc. Po té došlo k minimálně dvěma změnám přepatrování interiéru a několika fázím zazdívek původního vstupu do hradu. Druhou fázi přepatrování můžeme díky dendrochronologickému průzkumu datovat do doby po roce 1307. Další stratigrafický vývoj souvisí se zánikem fungování věže a začátkem jejího pustnutí. Nefelinovým skalním sukem probíhá šikmá puklina ve směru V – Z, kudy po zániku střechy pronikala voda a odřezávala SV nároží věže od skalního podloží. Zdivo se odtrhlo a zřítilo se na nádvoří před Novým palácem.
Víc o Záchranný archeologický výzkum na hradě Košumberku v roce 2011 – vstupní věž starého hradu
V roce 2012 byl proveden záchranný archeologický průzkum ve Slatiňanech pro plánovaný sklad chemikálií. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou TerraVerita. Archeologický výzkum na ploše budoucího skladu doložil existenci pravěkého a raně středověkého osídlení. Celkem bylo prozkoumáno 23 objektů sídlištního charakteru. Osu osídlení pravděpodobně tvořil pravobřežní přítok řeky Chrudimky. Nejvýznamnějším objevem je sídliště kultury lužické, které je patrně současné s nedalekým pohřebištěm zkoumaným na počátku 20. století na Podhůře. V ornici byla registrována raně středověká keramika.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Slatiňanech, okr. Chrudim
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán v roce 2012 potřebou opravy opěrné zdi náhonu. Přímo v sousedství bývalého technického zařízení chrudimské vodárny Na Puši byly pod úrovní vodní hladiny byly objeveny zachovalé dřevěné konstrukce. Dendrochronologický průzkum provedený ing. T. Kynclem prokázal, že se jedná o pozůstatky původní výdřevy náhonu datovaného mezi léta 1639 až 1640.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi – rekonstrukce ulice Na Sádkách
Záchranný archeologický výzkum zde proběhl v letech 2010-2011 v souvislosti s revitalizací náměstí. Zatímco úprava vlastního povrchu se dotkla v zásadě pouze povrchu archeologických situací, modernizace inženýrských sítí si vyžádala průzkum i hlouběji uložených situací. K nejzajímavějšímu zjištění náleží jímka ze 14. stol. s kolekcí celých nádob.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Jevíčku, okr. Svitavy
V letech 2008-2010 bylo objeveno odborné veřejnosti zcela neznámé opevnění ležící nedaleko známého hradu. Výzkum a průzkum upřesnil datování opevnění do závěru 13. stol. či spíše průběhu 14. stol. V předpolí hrádku prokázal chov zvířat a provozování řemesel.
Víc o Zjišťovací výzkum a povrchová prospekce na Lanšperku, okr. Ústí n. O.
Při revitalizaci návsi v obci Vraclav se podařilo v roce 2008 objevit studnu datovanou do 13. stol. Neobvyklý výskyt studny ve vesnickém prostředí spolu s dalšími zjištěními naznačuje, že zdejší hradiště fungující v 11.-13. stol. jako centrum přemyslovské moci směřovalo ve svém vývoji k sídlišti městského typu (podobně jako v Chrudimi či Hradci Králové), tento vývoj však byl z neznámých důvodů přerušen.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Vraclavi, okr. Ústí n. O.
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný stavbou rodinného domu odhalil objekt, který mohl být vzhledem k charakteru zemních prací pouze z části. Výzkum proběhl v roce 2007. Získaná keramika klade situaci do počátku pozdní doby kamenné – jordanovské kultury.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Vysokém Mýtě, okr. Ústí n. O.
ZAV 2006-2007, 2007-2009
Při rozšiřování areálu Zemědělského družstva Růžový palouček byla prozkoumána část sídliště z mladší doby kamenné (včetně půdorysů třech kůlových domů), několik objektů z pozdní doby kamenné a raného středověku. K nejzajímavějšímu objevu náleží prozkoumaná část osady z doby římské (především z jejího mladšího úseku). Mezi získanou kolekcí předmětů nechybí ani předměty vyrobené původně na území římské říše včetně části meče
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Cerekvici nad Loučnou, okr. Svitavy
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou přístupových komunikací pro rodinné domy. Sledovaná plocha se rozprostírala na parcelách č. 518 a 596/1, které se nacházejí na SZ okraji obce (obr. 1). Investorem akce se stal Ing. Milan Děd. Archeologické situace byly rozpoznány díky sondážnímu rýhování, které předcházelo skrytí plochy pod komunikacemi (obr. 2). Sondážní rýhování bylo realizováno 6.10. 2008. Vlastní exkavace archeologických objektů proběhla od 29. 10. do 14. 11. 2008. Celkově bylo prozkoumáno 102 objektů (obr. 3). Objekty obsahovaly keramický inventář z 15. století a pravěké artefakty ze starší doby bronzové. Dozor při skrývce, výkopové a dokumentační práce provedla firma Terra Verita s.r.o.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Starých Jesenčanech, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou kanalizace a vodovodu mezi obcemi Žižínem (k. ú. Černá za Bory) a Hostovicemi, kterou provádělo město Pardubice. Výzkum probíhal od 5. 10. do 13. 11. 2009. Nejdříve byla sejmuta ornice pomocí hladké lžíce (tzv. pravítka), což umožnilo lépe rozpoznat archeologické situace (obr. 1). Skrývka probíhala v rámci projektové dokumentace v délce necelých 2 km a šířce 1 m (obr. 2). Malá šířka skrývky umožnila jen částečné odhalení 29 archeologických objektů (obr. 3 a 4).Výkopové práce, zaměření a digitalizaci provedla firma Terra Verita s r.o. Získaný inventář lze předběžně zařadit do období od konce 13. století až do 14. století, což by mohlo potvrzovat již dříve známé středověké osídlení.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Černé za Bory – Hostovicích, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum proběhl na stavbě nové administrativní budovy MěÚ Přelouč a v prostoru severně od této stavby, na st.p.č. 124/1, st.p.č. 124/2, st.p.č. 125 a p.p.č. 56/1, jižně od Masarykova náměstí za domem čp. 27. Terénní část výzkumu proběhla od 1. 4. 2010 do 9. 6.2010. V průběhu výzkumu byly objevené stopy stavebního vývoje hospodářské části domu stojícího na náměstí středověkého města od 13. století až do 2. poloviny 20. století. Za nejzajímavější považujeme objev částečně zahloubeného domu z 13. století. Dům o rozměrech cca 6 x 6 m byl přístupný vstupní šíjí se 7 schody vytesanými do podloží, strop a střechu nesl kůl zapuštěný pod úroveň podlahy ve středu místnosti a další 4 kůly v rozích, ve výklenku proti schodům byla zřejmě pec. Nálezy z domu dosud nejsou zpracované, nelze vyloučit, že objekt pochází ještě z domy před lokací středověkého města.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Přelouči, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum v interiéru tvrze v Letohradě Orlici čp. 71, nemovité kulturní památky r.č. 27450/6-4021, byl proveden v rámci stavby „Revitalizace areálu středověké tvrze Orlice“ Terénní část výzkumu proběhla ve dnech 16/2 2009 – 10/4 2009, dokončovací práce 27/4, v roce 2010 pokračovala od 1/2 do 18/3.
ZAV byl plánován do prostor tvrze, ve kterých jsou v rámci projektové dokumentace plánované zemní práce, tj. do střední, jihozápadní a severozápadní místnosti přízemí tvrze. Dnešní renesanční tvrz vznikla ve dvou stavebních etapách. Starší renesanční stavba tvořící východní plně podsklepenou část tvrze byla vystavěná v 60. letech 16. století, o něco mladší západní část vznikla před rokem 1592, nejspíše na přelomu 60. a 70. let 16. století. Při plánování výzkumu jsme vycházeli ze stavebně historického průzkumu tvrze zpracovaného ing. J. Slavíkem (Slavík 1991, 235 – 245). Podle tohoto průzkumu byl sklep, který se nachází pod částí jihozápadní místnosti, suterénem věžovité tvrze snad ze 14. století. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu jsou ve zkoumaných prostorách dochované středověké situace a konstrukce tak, aby nebyly poškozené při projektem plánovaných výkopech pro inženýrské sítě apod. Ve střední místnosti byl ZAV plánovaný v prostoru, kde se v roce 2008 podařilo zachytit klenbu dosud neznámého, pravděpodobně také středověkého sklípku.
Výzkumem se podařilo objevit 2 fáze výstavby středověkého sídla. Starší tvrz, předběžně z 1. poloviny 14. století, se podařilo doložit v severozápadní místnosti. Známe z něj archeologické vrstvy, nálezy – především keramiku, 4 kůlové jámy a mohutnou požárovou vrstvu. Na základě objevených skutečností je možné předpokládat, že v jeho konstrukci hrálo roli dřevo a že buď zaniklo požárem nebo požár přispěl k jeho přestavbě. Nabízí se hypotéza, že toto první sídlo byla zcela nebo z velké části dřevěné, rozsah zachycených pozůstatků však byl příliš malý na to, aby bylo možné činit jiné závěry než hypotézy. Mladší středověké sídlo bylo zachycené ve všech zkoumaných prostorách. V jeho konstrukci bylo užité kamenné zdivo spojované jílem, s architektonickými články z pískovce upevňovanými do zdiva vápennou maltou, s vápennými omítkami, jejichž stáří (současné s výstavbou – dodatečné) neznáme. Kamenné části nejméně jedné stavby byly klenuté, horní patra staveb byla hrázděná, na podlahách byla užitá i keramická dlažba, některé vnitřní prostory byly vytápěné kachlovými kamny. Sídlo vyhořelo a nebylo již obnovené.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v interiéru tvrze v Letohradě Orlici, okr. Ústí nad Orlicí
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou základní technické vybavenosti pro 13 rodinných domů v obci Staré Hradiště (přípojky vody a kanalizace, NTL plynovod + přípojky, veřejné osvětlení a komunikace). Archeologické situace a nálezy byly rozpoznány díky sondážnímu rýhování, které předcházelo skrytí plochy pod budoucí stavbou komunikace (obr 1). Sondážní rýhování bylo realizováno 11. 11. 2010. V oblasti, kde byly objeveny archeologické objekty, došlo k rozšíření zkoumané plochy též 11. 11. 2010. Vlastní exkavace archeologických objektů proběhla od 12. 11. Celkově bylo prozkoumáno 6 objektů ze 13. a 14. století. Díky velmi nízké ornici (30cm) byly objekty značně porušeny (obr 2). Při skrývce bylo objeveno původní řečiště vodoteče, které bylo i geodeticky zaměřeno (firma M. Kotek).
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Starém Hradišti, okr. Pardubice
Zjišťovací archeologický výzkum byl vyvolán rekonstrukcí a přístavbou čp. 60 a 450 na Třídě Míru. Sledovaná plocha výzkumu byla lokalizována na parcelách: st. p. 7411, 9451/1, 9451/2, ppč. 175/1, 3140/1. Sondážní rýhování bylo realizováno 30. a 31. 8. 2010 (obr 1). Celkem bylo vyměřeno a vykopáno 5 sond. Cílem výzkumu bylo zdokumentování vrstev v historickém centru města Pardubice (obr 2). Zaměření sond a celkové plochy provedla firma M. Kotek prostřednictvím TS. Změřeny byly všechny sondy a plocha celého výzkumu.
Dne 19.4. 2010 započal předstihový archeologický výzkum na úseku silnice R/35 na katastru Opatovice nad Labem. Výzkum předcházelo sondážní rýhování pomocí otočného bagru s plochou lžící. Provedeny byly 4 dlouhé rýhy zhruba ve směru Z – V protínající celý plánovaný úsek stavby a dosahovaly zhruba délky 750 m a šířky 2 m (obr. 1). Větší plošné rozšíření bylo učiněno v místech kumulace archeologických situací. Tímto způsobem vznikly tři sektory, ve kterých bylo objeveno 61 objektů. V první sektoru (obr. 2) byly dokumentovány především objekty z pozdní doby bronzové (slezskoplatěnická kultura 9. stol. př. n. l.) (obr. 3). V sektoru dvě lze (obr. 4) zmínit zahloubenou polozemnici ze 13 stol., jež byla silně narušena orbou (obr. 5). V posledním sektoru (obr. 6) byla již jednou odkryta ornice při stavbě elektrárny, takže nálezy z objektů, které tehdy nebyly pozorovány, byly sekundárně přemístěny a v jednom případě zatlačeny těžkými stroji do podlahy objektu. V tomto sektoru byl zde zachycen shluk keramických fragmentů slezskoplatěnické kultury (obr. 7), ale i nálezy středověké (13. stol.) a také z pozdní doby hradištní (12. stol.).
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Opatovicích nad Labem, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou skladovací haly (p.p.č. 248) v Dřažkovicích (obr.1). Výzkum proběhl ve dnech od 11.10. do 18.10. 2010. Plocha výzkumu byla zničena dřívější zástavbou teletníku. Mezi značnými recentními zásahy bylo rozpoznáno 9 archeologických situací (obr. 2). Charakter naleziště lze interpretovat jako osídlení ze starší doby železné. Ve výplni objektů byly objeveny keramické fragmenty slezskoplatěnické kultury (obr. 3).
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Dražkovicích, okr. Pardubice
Během jara a léta 2010 bylo provedeno několik záchranných akcí předcházejících výstavbě rodinných domů. Díky výzkumům se podařilo prozkoumat archeologické situace (hliníky, zásobní jamy, kůlové jámy), které lze připsat mladší době kamenné, konkrétně kulturám s lineární a vypíchanou keramikou. Z nálezů převažuje keramika a jsou zastoupeny i zlomky kamenných nástrojů.
Víc o Záchranné archeologické výzkumy na k. ú. Libišany, okr. Pardubice
Výzkum proběhl na jaře roku 2010, jeho zahájení bylo vyvoláno objevem archeologických objektů při hloubení průkopů pro kanalizaci v intravilanu obce. Díky vstřícnému přístupu investora (obec Dolní Roveň) se podařilo prozkoumat všechny objekty porušené průkopem. Ke dni 9. 7. bylo zachyceno 6 objektů. Kromě nálezů z období pozdní doby bronzové a doby halštatské se je nutné zmínit o objevu středověkého keramického materiálu datovatelného předběžně na konec 13 století.
Víc o Záchranný archeologický výzkum při budování kanalizace na k.ú. Dolní Roveň, okr. Pardubice
Výzkum realizovaný na podzim roku 2010 předcházel výstavbě rodinného domu pana P. Herbsta. Po skrývce ornice a podorničí se vyrýsovaly kůlové jamky a dva sídlištní objekty upozorňující na existenci pravěkého sídliště. Nálezy lze připsat slezskoplatěnické kultuře z pozdní doby bronzové a doby halštatské.
Víc o Záchranný archeologický výzkum na k.ú. Dolní Roveň, okr. Pardubice
Výzkum provádí Východočeské muzeum v Pardubicích ve spolupráci s Regionálním muzeem v Litomyšli od konce října roku 2012. Záchranný archeologický výzkum byl vyvolaný realizací projektu: Revitalizace historické budovy Regionálního muzea v Litomyšli.
Výzkumem se podařilo zachytit úpravy prostoru po zániku Horního Města zadlážděním, případně zpevněním povrchu, do něhož byly zapojené i koruny zdiv zaniklých staveb. Pod těmito konstrukcemi se v severovýchodní části zkoumané plochy nacházela mladšími zásahy nenarušená část hřbitova. V jihozápadní části zkoumané plochy objevila přístupová komunikace do města, s ní související objekt, pravděpodobně městská brána, a na ni navazující dům s částečně dochovanými sklepy. V současné době je dokončený výzkum mladšího domu ve střední části zkoumané plochy, probíhá dokumentace (včetně 3D skenování). Z nálezů si zaslouží pozornost zlomky kachlů z několikerých kachlových kamen a cihlový sokl kachlových kamen s fragmenty několika tapetových zeleně glazovaných komorových kachlů in situ.
Ve dnech 11. dubna až 18. května 2012 proběhl záchranný archeologický výzkum na katastrálním území Pohřebačka, přibližně 16 km severně od Pardubic.
Výzkum byl vyvolán stavbou rozšíření silnice I/37. Klimatické podmínky byly zpočátku velmi nepříznivé a zkoumaná plocha byla několikrát téměř zcela zaplavena, i tak však bylo možné prozkoumat celkem 53 archeologických situací.
Ve výplni objektů se nacházely keramické fragmenty, které lze předběžně zařadit do mladší doby laténské, dále například zlomek jantarového korálku nebo větší kusy strusky. Z objektů můžeme zmínit nadzemní stavbu na čtyřech sloupech anebo malou pícku. Výzkum zřejmě odhalil okraj latenského sídliště, které je situováno na nepatrné terénní vlně.
Archeologický výzkum provedli Mgr. F. Kašpárek a Bc. K. Cebová z Východočekého muzea v Pardubicích. S terénními a dokumentačními pracemi vypomohla firma TerraVerita spol. s.r.o.
Víc o Sídliště z doby laténské v Pohřebačce
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou přístupových komunikací pro rodinné domy. Sledovaná plocha se rozprostírala na parcelách č. 518 a 596/1, které se nacházejí na SZ okraji obce (obr. 1). Investorem akce se stal Ing. Milan Děd. Archeologické situace byly rozpoznány díky sondážnímu rýhování, které předcházelo skrytí plochy pod komunikacemi (obr. 2). Sondážní rýhování bylo realizováno 6.10. 2008. Vlastní exkavace archeologických objektů proběhla od 29. 10. do 14. 11. 2008. Celkově bylo prozkoumáno 102 objektů (obr. 3). Objekty obsahovaly keramický inventář z 15. století a pravěké artefakty ze starší doby bronzové. Dozor při skrývce, výkopové a dokumentační práce provedla firma Terra Verita s.r.o.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Starých Jesenčanech, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou kanalizace a vodovodu mezi obcemi Žižínem (k. ú. Černá za Bory) a Hostovicemi, kterou provádělo město Pardubice. Výzkum probíhal od 5. 10. do 13. 11. 2009. Nejdříve byla sejmuta ornice pomocí hladké lžíce (tzv. pravítka), což umožnilo lépe rozpoznat archeologické situace (obr. 1). Skrývka probíhala v rámci projektové dokumentace v délce necelých 2 km a šířce 1 m (obr. 2). Malá šířka skrývky umožnila jen částečné odhalení 29 archeologických objektů (obr. 3 a 4).Výkopové práce, zaměření a digitalizaci provedla firma Terra Verita s r.o. Získaný inventář lze předběžně zařadit do období od konce 13. století až do 14. století, což by mohlo potvrzovat již dříve známé středověké osídlení.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Černé za Bory – Hostovicích, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum proběhl na stavbě nové administrativní budovy MěÚ Přelouč a v prostoru severně od této stavby, na st.p.č. 124/1, st.p.č. 124/2, st.p.č. 125 a p.p.č. 56/1, jižně od Masarykova náměstí za domem čp. 27. Terénní část výzkumu proběhla od 1. 4. 2010 do 9. 6.2010. V průběhu výzkumu byly objevené stopy stavebního vývoje hospodářské části domu stojícího na náměstí středověkého města od 13. století až do 2. poloviny 20. století. Za nejzajímavější považujeme objev částečně zahloubeného domu z 13. století. Dům o rozměrech cca 6 x 6 m byl přístupný vstupní šíjí se 7 schody vytesanými do podloží, strop a střechu nesl kůl zapuštěný pod úroveň podlahy ve středu místnosti a další 4 kůly v rozích, ve výklenku proti schodům byla zřejmě pec. Nálezy z domu dosud nejsou zpracované, nelze vyloučit, že objekt pochází ještě z domy před lokací středověkého města.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Přelouči, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum v interiéru tvrze v Letohradě Orlici čp. 71, nemovité kulturní památky r.č. 27450/6-4021, byl proveden v rámci stavby „Revitalizace areálu středověké tvrze Orlice“ Terénní část výzkumu proběhla ve dnech 16/2 2009 – 10/4 2009, dokončovací práce 27/4, v roce 2010 pokračovala od 1/2 do 18/3.
ZAV byl plánován do prostor tvrze, ve kterých jsou v rámci projektové dokumentace plánované zemní práce, tj. do střední, jihozápadní a severozápadní místnosti přízemí tvrze. Dnešní renesanční tvrz vznikla ve dvou stavebních etapách. Starší renesanční stavba tvořící východní plně podsklepenou část tvrze byla vystavěná v 60. letech 16. století, o něco mladší západní část vznikla před rokem 1592, nejspíše na přelomu 60. a 70. let 16. století. Při plánování výzkumu jsme vycházeli ze stavebně historického průzkumu tvrze zpracovaného ing. J. Slavíkem (Slavík 1991, 235 – 245). Podle tohoto průzkumu byl sklep, který se nachází pod částí jihozápadní místnosti, suterénem věžovité tvrze snad ze 14. století. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu jsou ve zkoumaných prostorách dochované středověké situace a konstrukce tak, aby nebyly poškozené při projektem plánovaných výkopech pro inženýrské sítě apod. Ve střední místnosti byl ZAV plánovaný v prostoru, kde se v roce 2008 podařilo zachytit klenbu dosud neznámého, pravděpodobně také středověkého sklípku.
Výzkumem se podařilo objevit 2 fáze výstavby středověkého sídla. Starší tvrz, předběžně z 1. poloviny 14. století, se podařilo doložit v severozápadní místnosti. Známe z něj archeologické vrstvy, nálezy – především keramiku, 4 kůlové jámy a mohutnou požárovou vrstvu. Na základě objevených skutečností je možné předpokládat, že v jeho konstrukci hrálo roli dřevo a že buď zaniklo požárem nebo požár přispěl k jeho přestavbě. Nabízí se hypotéza, že toto první sídlo byla zcela nebo z velké části dřevěné, rozsah zachycených pozůstatků však byl příliš malý na to, aby bylo možné činit jiné závěry než hypotézy. Mladší středověké sídlo bylo zachycené ve všech zkoumaných prostorách. V jeho konstrukci bylo užité kamenné zdivo spojované jílem, s architektonickými články z pískovce upevňovanými do zdiva vápennou maltou, s vápennými omítkami, jejichž stáří (současné s výstavbou – dodatečné) neznáme. Kamenné části nejméně jedné stavby byly klenuté, horní patra staveb byla hrázděná, na podlahách byla užitá i keramická dlažba, některé vnitřní prostory byly vytápěné kachlovými kamny. Sídlo vyhořelo a nebylo již obnovené.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v interiéru tvrze v Letohradě Orlici, okr. Ústí nad Orlicí
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou základní technické vybavenosti pro 13 rodinných domů v obci Staré Hradiště (přípojky vody a kanalizace, NTL plynovod + přípojky, veřejné osvětlení a komunikace). Archeologické situace a nálezy byly rozpoznány díky sondážnímu rýhování, které předcházelo skrytí plochy pod budoucí stavbou komunikace (obr 1). Sondážní rýhování bylo realizováno 11. 11. 2010. V oblasti, kde byly objeveny archeologické objekty, došlo k rozšíření zkoumané plochy též 11. 11. 2010. Vlastní exkavace archeologických objektů proběhla od 12. 11. Celkově bylo prozkoumáno 6 objektů ze 13. a 14. století. Díky velmi nízké ornici (30cm) byly objekty značně porušeny (obr 2). Při skrývce bylo objeveno původní řečiště vodoteče, které bylo i geodeticky zaměřeno (firma M. Kotek).
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Starém Hradišti, okr. Pardubice
Zjišťovací archeologický výzkum byl vyvolán rekonstrukcí a přístavbou čp. 60 a 450 na Třídě Míru. Sledovaná plocha výzkumu byla lokalizována na parcelách: st. p. 7411, 9451/1, 9451/2, ppč. 175/1, 3140/1. Sondážní rýhování bylo realizováno 30. a 31. 8. 2010 (obr 1). Celkem bylo vyměřeno a vykopáno 5 sond. Cílem výzkumu bylo zdokumentování vrstev v historickém centru města Pardubice (obr 2). Zaměření sond a celkové plochy provedla firma M. Kotek prostřednictvím TS. Změřeny byly všechny sondy a plocha celého výzkumu.
Víc o Zjišťovací výzkum v Pardubicích – Machoňově pasáži
Dne 19.4. 2010 započal předstihový archeologický výzkum na úseku silnice R/35 na katastru Opatovice nad Labem. Výzkum předcházelo sondážní rýhování pomocí otočného bagru s plochou lžící. Provedeny byly 4 dlouhé rýhy zhruba ve směru Z – V protínající celý plánovaný úsek stavby a dosahovaly zhruba délky 750 m a šířky 2 m (obr. 1). Větší plošné rozšíření bylo učiněno v místech kumulace archeologických situací. Tímto způsobem vznikly tři sektory, ve kterých bylo objeveno 61 objektů. V první sektoru (obr. 2) byly dokumentovány především objekty z pozdní doby bronzové (slezskoplatěnická kultura 9. stol. př. n. l.) (obr. 3). V sektoru dvě lze (obr. 4) zmínit zahloubenou polozemnici ze 13 stol., jež byla silně narušena orbou (obr. 5). V posledním sektoru (obr. 6) byla již jednou odkryta ornice při stavbě elektrárny, takže nálezy z objektů, které tehdy nebyly pozorovány, byly sekundárně přemístěny a v jednom případě zatlačeny těžkými stroji do podlahy objektu. V tomto sektoru byl zde zachycen shluk keramických fragmentů slezskoplatěnické kultury (obr. 7), ale i nálezy středověké (13. stol.) a také z pozdní doby hradištní (12. stol.).
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Opatovicích nad Labem, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou skladovací haly (p.p.č. 248) v Dřažkovicích (obr.1). Výzkum proběhl ve dnech od 11.10. do 18.10. 2010. Plocha výzkumu byla zničena dřívější zástavbou teletníku. Mezi značnými recentními zásahy bylo rozpoznáno 9 archeologických situací (obr. 2). Charakter naleziště lze interpretovat jako osídlení ze starší doby železné. Ve výplni objektů byly objeveny keramické fragmenty slezskoplatěnické kultury (obr. 3).
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Dražkovicích, okr. Pardubice
Během jara a léta 2010 bylo provedeno několik záchranných akcí předcházejících výstavbě rodinných domů. Díky výzkumům se podařilo prozkoumat archeologické situace (hliníky, zásobní jamy, kůlové jámy), které lze připsat mladší době kamenné, konkrétně kulturám s lineární a vypíchanou keramikou. Z nálezů převažuje keramika a jsou zastoupeny i zlomky kamenných nástrojů.
Víc o Záchranné archeologické výzkumy na k. ú. Libišany, okr. Pardubice
Výzkum proběhl na jaře roku 2010, jeho zahájení bylo vyvoláno objevem archeologických objektů při hloubení průkopů pro kanalizaci v intravilanu obce. Díky vstřícnému přístupu investora (obec Dolní Roveň) se podařilo prozkoumat všechny objekty porušené průkopem. Ke dni 9. 7. bylo zachyceno 6 objektů. Kromě nálezů z období pozdní doby bronzové a doby halštatské se je nutné zmínit o objevu středověkého keramického materiálu datovatelného předběžně na konec 13 století.
Víc o Záchranný archeologický výzkum při budování kanalizace na k.ú. Dolní Roveň, okr. Pardubice
Výzkum realizovaný na podzim roku 2010 předcházel výstavbě rodinného domu pana P. Herbsta. Po skrývce ornice a podorničí se vyrýsovaly kůlové jamky a dva sídlištní objekty upozorňující na existenci pravěkého sídliště. Nálezy lze připsat slezskoplatěnické kultuře z pozdní doby bronzové a doby halštatské. Víc o Záchranný archeologický výzkum na k.ú. Dolní Roveň, okr. Pardubice
Záchranný archeologický výzkum při stavbě OC Tesco přinesl poznatky o pravěkém osídlení na katastru města Chrudimi. Plocha výzkumu se nalézala mezi dvěma známými archeologickými nalezišti. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou Jan Osina v roce 2009. Celkem bylo prozkoumáno 360 archeologických objektů. Na ploše stavby byly zastoupeny nejřidčeji se vyskytující období pravěku – zejm. starého eneolitu a staršího stupně doby stěhování národů. Nejstarší stopy lidské přítomnosti spadají snad již do mladopaleolitického období /35 000 – 8000 př. Kr./, které představuje nález patinované silicitové čepele. Staroneolitické období reprezentuje nález zlomku kopytovitého klínku lidu kultury s lineární keramikou /6. – poč. 4. tisíciletí př. Kr./. Klínek byl však nalezen v druhotné poloze v pozdně laténské /2. pol. 2. – pol. 1. století př. Kr./ zemnici. Některý z keltských obyvatel jej nalezl a jako kuriozitu si jej přinesl do svého obydlí.
Velmi silně je zastoupeno eneolitické období. Zde zmiňme osadu náležející kultuře lengyelské. Nejhojněji zastoupenou kulturou je lid s nálevkovitými poháry, a to z její starší tzv. baalberské fáze /3900 – 3500 př. Kr./. Tehdy vzniklo na břehu meandru řeky sídliště, které vymezoval příkop lemovaný plotem či ohradou. Toto sídliště tak tvoří protiváhu soudobému výšinnému sídlišti na chrudimské ostrožně. Po té registrujeme na lokalitě téměř třítisíciletý přeryv osídlení. Další osadníci náleželi již historickým keltským kmenům. Z pozdně laténského období /konec 2. pol. 2. – poč. 1. století př. Kr./ pocházely dvě zemnice, z nichž /zejména z obj. 94/ byla získána kolekce běžné i luxusní oppidální keramiky, kterou vyráběly místní dílny. Vzácností je přítomnost objektů z konce doby římské a z počátku doby stěhování národů /4. – 5. století po Kr./. Z ornice a podorničí byla získána i vrcholně středověká keramika z širokého časového rozpětí od 13. do 15. století. Tento okru nálezů však souvisí se zemědělským využíváním lokality.
Víc o Záchranný archeologický výzkum při stavbě OC Tesco Chrudim – Píšťovy
V souvislosti s rekonstrukcí Sloupu proměnění Páně na Resselově náměstí v Chrudimi byla vyprojektována i nová retenční nádrž. Vzhledem k tomu, že již v minulosti při opravách kašny byly objeveny archeologické situace z období vrcholného středověku. Konkrétně při stavbě kanálu z pískovcových kvádrů pro kašnu byla 1. 10. 1884 objevena 2 m hluboká jímka, ze které pocházejí nádoby z 15. století. Při bázi výkopu byla zjištěna terciérní štěrkopísková terasa, na kterou nasedá intaktní sprašová návěj. Na její povrch nasedala hlinitá kulturní vrstva, kterou lze na základě dřívějších pozorování datovat do pravěkého období. Na tuto vrstvu nasedají postupně sídlištní vrstvy raného a vrcholného středověku. Do povrchu tohoto souvrství se zahluboval patrně vrcholně středověký objekt, vyplněný černou uhlíkatou výplní. Celé popisované souvrství překryla probarvená tmavě hnědá vrstva. Zde registrujeme úbytek sídlištních souvrství z období vrcholného středověku až novověku. V souvislosti s likvidací městského opevnění a zavážení městských příkopů při stavbě silnice zde bylo provedeno radikální snížení terénu cca o 1 m. Někdy v polovině 19. století je položena valounová dlažba. Mezitím byl vyhlouben výkop, patrně ještě pro dřevěný vodovod. Následně bylo provedeno zadláždění. Nicméně tohoto výkopu, alespoň v menším rozsahu, bylo znovu použito pro elektrické vedení a opět byla provedena zádlažba. Do povrchu byl rovněž vyhlouben výkop pro postavení kanálu z pískovcových kvádrů. jak víme z písemných pramenů byl kanál budován v roce 1884. Kanál samotný byl v nedávné době zakryt ještě železobetonovou krycí deskou. Celou situaci překrývá vrstva písku, pro položení dlažby ze žulových kostek. Mimo to byly zjištěny další recentní výkopy pro inženýrské sítě. Tím se stratigrafický vývoj na lokalitě uzavřel.
Víc o Rekonstrukce Sloupu proměnění Páně na Resselově náměstí v Chrudimi
Kvůli statické poruše parkánové hradby byla v roce 2009 realizována statická sondáž. Při výzkumu byl objeven příkop datovaný do pozdně halštatského období slezskoplatěnické kultury. Dále byl objeven relikt raně středověkého valového opevnění s ohořelou čelní kamennou plentou. Výzkum potvrdil založení parkánové hradby v první polovině 15. století.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi-Lázeňské ulici
Při přestavbě původně pozdně středověkého domu čp. 108 byla v roce 2010 získána menší representativní kolekce pozdně středověkých komorových a nádobkových kachlů. Na základě uložení a průvodní keramiky můžeme soudit, že k jejich uložení došlo při rekonstrukci domu v 17. století.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi – Koželužské ulici
V souvislosti s výstavbou areálu firmy Zámečnictví Řivnáč byl na sklonku roku 2011 proveden rozsáhlý archeologický výzkum. Celkem bylo objeveno 46 objektů, které byly následně prozkoumány. Archeologické situace se koncentrovaly v severní části zkoumané plochy, v jižní části byly zničeny pravděpodobně v souvislosti s činností tuněchodské cihelny. Většina nalezených objektů náležela kultuře s vypíchanou keramikou, registrovali jsme i objekty náležející středoeneolitické kultuře řivnáčské. Překvapením byl zachovaný hrob kultury se zvoncovitými poháry, který naznačuje, že pohřebiště objevené při výzkumu v cihelně pokračovalo i severovýchodním směrem. Výčet pravěkých kultur uzavírá kultura únětická ze starší doby bronzové.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Úhřeticích, okr. Chrudim
V souvislosti se statickým zabezpečením stavby byl proveden záchranný archeologický výzkum u severovýchodní zdi budovy tzv. písárny. Výzkum navázal na sondáž provedenou v roce 2008. Výzkum provedlo regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ. Stratigraficky nejstarší zjištěnou jednotkou je zdivo obvodové hradby, které vzniklo patrně v 15. století. K němu jsou přizděny na spáru zdi k. 1900 a k. 1902, společně tak tvoří tzv. budovu písárny. Nápadná je rozdílná mocnost zdiv, která naznačuje i rozdílné stáří všech tří popisovaných zdí. Jako první byla patrně ke zdivu k. 1901 přizděna zeď k. 1902 s prolomeným vstupem do vnitřního areálu. Na základě dosavadních poznatků se lze domnívat, že otvor současné kulisové brány byl prolomen ve stejném období jako zazděný vstup v k. 1902. Zůstává pouze otázkou, kdy k tomu přesně došlo. Každopádně všechna zjištěná zdiva, s výjimkou k. 1902, nemají přímý stratigrafický vztah k dokumentovaným souvrstvím. Vnitřní prostor za hradbou byl zavezen podle nalezené keramiky v průběhu 16. – 17. století. Terén je nivelován pomocí podkladové vrstvy pro položení dlažby. Dlažba byla rozdělena do tří nestejně velkých částí, které odděluje žlábek odvádějící nečistoty. Tento žlábek je vyspádován do zazděného vstupu ve zdi k. 1902. V jeho zazdívce stejně jako v dlažbě se uplatňují druhotně užité pozdně gotické až renesanční pískovcové architektonické články. Položení dlažby indikuje dočasné zastavení nárůstu stratigrafického vývoje. Podoba odkryté dlažby indikuje v tomto prostoru stáje. Další souvrství uložená po zániku stavby byla odstraněna v souvislosti s rozsáhlým celoplošným výkopem v roce 1922.
Víc o Záchranný archeologický výzkum na hradě Košumberku – statické zajištění tzv. budovy písárny
V souvislosti s plánovaným statickým zajištěním zdiva vstupní věže do nejstarší části hradu Košumberka realizovalo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ záchranný archeologický průzkum. Na skalní suk bylo na sklonku 13. století vztyčeno zdivo vstupní věže. Podloží v interiéru věže nebylo upraveno do roviny, což indikuje absenci skladovacích prostor a svědčí o existenci tzv. vlčí jámy v interiéru věže. Samo zdivo věže prošlo poměrně složitým stavebním vývojem. Věž v průběhu středověku vyhořela, o čemž svědčí ohořelý opukový líc. Po té došlo k minimálně dvěma změnám přepatrování interiéru a několika fázím zazdívek původního vstupu do hradu. Druhou fázi přepatrování můžeme díky dendrochronologickému průzkumu datovat do doby po roce 1307. Další stratigrafický vývoj souvisí se zánikem fungování věže a začátkem jejího pustnutí. Nefelinovým skalním sukem probíhá šikmá puklina ve směru V – Z, kudy po zániku střechy pronikala voda a odřezávala SV nároží věže od skalního podloží. Zdivo se odtrhlo a zřítilo se na nádvoří před Novým palácem.
Víc o Záchranný archeologický výzkum na hradě Košumberku v roce 2011 – vstupní věž starého hradu
V roce 2012 byl proveden záchranný archeologický průzkum ve Slatiňanech pro plánovaný sklad chemikálií. Výzkum provedlo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmou TerraVerita. Archeologický výzkum na ploše budoucího skladu doložil existenci pravěkého a raně středověkého osídlení. Celkem bylo prozkoumáno 23 objektů sídlištního charakteru. Osu osídlení pravděpodobně tvořil pravobřežní přítok řeky Chrudimky. Nejvýznamnějším objevem je sídliště kultury lužické, které je patrně současné s nedalekým pohřebištěm zkoumaným na počátku 20. století na Podhůře. V ornici byla registrována raně středověká keramika.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Slatiňanech, okr. Chrudim
Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán v roce 2012 potřebou opravy opěrné zdi náhonu. Přímo v sousedství bývalého technického zařízení chrudimské vodárny Na Puši byly pod úrovní vodní hladiny byly objeveny zachovalé dřevěné konstrukce. Dendrochronologický průzkum provedený ing. T. Kynclem prokázal, že se jedná o pozůstatky původní výdřevy náhonu datovaného mezi léta 1639 až 1640.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Chrudimi – rekonstrukce ulice Na Sádkách
V červenci 2012 proběhl záchranný archeologický výzkum na stavbě výrobní haly v k. ú. Litomyšl. Přítomnost archeologických situací prozrazovaly objekty s charakteristickou tmavou výplní, v průběhu výzkumu se však nepodařilo získat žádné předměty, které by situaci datovaly. Tento jev je pro daný region charakteristický, ale doposud ne zcela spolehlivě vysvětlený. Několik vzorků datovaných metodou C14 přinesly data z přelomu starší a mladší doby bronzové, starší a mladší doby železné a vrcholného středověku. Úkolem dalších výzkumů bude ověřit spolehlivost získaných dat nejplépe na archeologicky datovaných situacích a objektech.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Litomyšli při stavbě výrobní haly
V dubnu roku 2012 při průzkumu okolí vrcholně středověkého hrádku nazývaného Hlavačov v k. ú. Choceň byla zjištěna archeologická situace s keramikou ze 13. století dokládající jisté aktivity v předpolí hrádku. Sonda položená zde na jaře r. 2012 prokázala přítomnost kulturní vrstvy, mimo ni se nevelkým odkryvem (5 m2) podařilo zachytit ještě dvě kůlové jámy a jednu větší jámu neurčené funkce. Výzkum prokázal dosud neznámé sídlištní aktivity v okolí hradu, které spadají do první fáze existence hradu, tedy do 13. století. Situaci interpretujeme jako hospodářské zázemí hradu.
Víc o Zjišťovací výzkum v předpolí hrádku Hlavačov u Chocně
Záchranný archeologický výzkum zde proběhl v letech 2010-2011 v souvislosti s revitalizací náměstí. Zatímco úprava vlastního povrchu se dotkla v zásadě pouze povrchu archeologických situací, modernizace inženýrských sítí si vyžádala průzkum i hlouběji uložených situací. K nejzajímavějšímu zjištění náleží jímka ze 14. stol. s kolekcí celých nádob.
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Jevíčku, okr. Svitavy
V letech 2008-2010 bylo objeveno odborné veřejnosti zcela neznámé opevnění ležící nedaleko známého hradu. Výzkum a průzkum upřesnil datování opevnění do závěru 13. stol. či spíše průběhu 14. stol. V předpolí hrádku prokázal chov zvířat a provozování řemesel.
Víc o Zjišťovací výzkum a povrchová prospekce na Lanšperku, okr. Ústí n. O.
Při revitalizaci návsi v obci Vraclav se podařilo v roce 2008 objevit studnu datovanou do 13. stol. Neobvyklý výskyt studny ve vesnickém prostředí spolu s dalšími zjištěními naznačuje, že zdejší hradiště fungující v 11.-13. stol. jako centrum přemyslovské moci směřovalo ve svém vývoji k sídlišti městského typu (podobně jako v Chrudimi či Hradci Králové), tento vývoj však byl z neznámých důvodů přerušen.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Vraclavi, okr. Ústí n. O.
Záchranný archeologický výzkum vyvolaný stavbou rodinného domu odhalil objekt, který mohl být vzhledem k charakteru zemních prací pouze z části. Výzkum proběhl v roce 2007. Získaná keramika klade situaci do počátku pozdní doby kamenné – jordanovské kultury.
Víc o Záchranný archeologický výzkum ve Vysokém Mýtě, okr. Ústí n. O.
ZAV 2006-2007, 2007-2009
Při rozšiřování areálu Zemědělského družstva Růžový palouček byla prozkoumána část sídliště z mladší doby kamenné (včetně půdorysů třech kůlových domů), několik objektů z pozdní doby kamenné a raného středověku. K nejzajímavějšímu objevu náleží prozkoumaná část osady z doby římské (především z jejího mladšího úseku). Mezi získanou kolekcí předmětů nechybí ani předměty vyrobené původně na území římské říše včetně části meče
Víc o Záchranný archeologický výzkum v Cerekvici nad Loučnou, okr. Svitavy
Záchranný archeologický výzkum proběhl v roce 2010. Jednalo se o revitalizaci poličského náměstí a to celkové předláždění a úpravu náměstí. Polička je královské věnné město založené Přemyslem Otakarem II. v roce 1265. Nachází se ve Svitavském okrese. Záchranný archeologický výzkum byl rozdělen do tří fází. První fáze proběhla v únoru 2010. Byly vykopány 4 sondy na ověření skladby terénu. Na první fázi navazovala druhá fáze, kdy se rozebrala novodobá skladba povrchu náměstí. Nadále pokračovali archeologické výkopy. Nalezeny byli původní kamenné kanály k odvodu vody z městských kašen, přičemž polovina spadala do období poloviny 18 stol.. Dále dva zahloubené objekty v SV rohu náměstí, avšak bez větších archeologických nálezů. Největší nález se podařil před barokní radnicí a to objevení základů původní gotické radnice která vyhořela při devastujícím požáru Poličky v roce 1845. Na západní straně náměstí výzkum pokračoval jen v omezené míře z důvodu rozhodnutí města změnit skladbu povrchu náměstí a omezit archeologický výzkum na zbývající ploše náměstí. Proto byly provedeny ještě tři další zjišťovací sondy. Poslední fáze probíhala v létě 2010, kdy se dokončoval vnější věnec chodníků a komunikace kolem náměstí. Zde však archeologické situace byly narušeny dřívějšími zemními zásahy ať už vedením vysokého napětí, či nejmarkantněji vedením vodovodního potrubí.
Víc o Regenerace Palackého náměstí v Poličce, okr. Svitavy
V roce 2011 začala obnova hradu Svojanov. Hrad tyčící se nad hlubokým údolím řeky Křetinky se nachází v blízkosti stejnojmenné vesnice Svojanov. Založen byl v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. Po jeho smrti hrad získala královna vdova Kunhůta, která tu žila se svým druhým manželem Závišem z Falkenštejna. Dále pak patřil pánům z Boskovic, Trčkům z Lipé a spoustě dalších majitelů. Do dosavadní podoby byl hrad přestavěn na počátku 19. stol. a v roce 1848 byl přestavěn částečně do empírového stylu v jakém je znám dodnes. V roce 1910 hrad zakoupilo město Polička které ho má v držení do současnosti.
Archeologický záchranný výzkum byl rozděl do dvou částí. První začala 29. 3. 2011 v prostoru domu zbrojnošů. Nejprve byly provedeny zjišťovací sondy na jejichž základě se odebrala část zeminy mechanizací a následovaly samotné archeologické výkopové práce. Nalezena byla keramika převážně novověkého rázu, pečetní prsten z 18/19 st. a zatím blíže neurčená mince. V průběhu první fáze záchranného archeologického výzkumu (dále jen ZAV) byly ještě vykopány sondy u vnější hradební zdi, kde měly v letních měsících proběhnout práce na odvodnění hradeb a následné opravy samotných hradeb.
Druhá fáze ZAV započala v červnu 2011. Byl proveden ZAV na lokalitách hradní nádvoří, přístupová cesta a dále výkop sond u vnější zdi pod domem zbrojnošů. Na nádvoří probíhaly největší archeologické práce i přesto, že se prokopávaly jen místa kudy měly procházet odvodňovací kanály. Na nádvoří bylo nalezeno několik blíže neurčitelných zdí, několik odvodňovacích kanálů různých stáří a sklepení zahloubené do skalnatého podloží. Z movitého materiálu se většinou jednalo o novověkou keramiku. V průběhu posledních dní ZAV se však podařilo nalézt v prostoru brány nejspíše vrcholně středověký domek se vstupem a několika vrstvami podlah. Během posledních prací pod domem zbrojnošů bylo objeveno dřevěné potrubí, vrcholně středověká a raně novověká keramika a několik mincí, z nichž jedna byla identifikována jako falsum groše Václava II. Po dokončení nálezové zprávy a zpracování materiálu by hodnotnější část nálezů měla být zapujčena hradu Svojanov a vystavena v jeho hradní expozici.
Víc o Revitalizace hradu Svojanov, okr. Svitavy