Záchranný archeologický výzkum v interiéru tvrze v Letohradě Orlici, okr. Ústí nad Orlicí

 Záchranný archeologický výzkum v interiéru tvrze v Letohradě Orlici čp. 71, nemovité kulturní památky r.č. 27450/6-4021, byl proveden v rámci stavby „Revitalizace areálu středověké tvrze Orlice“ Terénní část výzkumu proběhla ve dnech  16/2 2009 – 10/4 2009, dokončovací práce 27/4, v roce 2010 pokračovala od 1/2 do 18/3.
ZAV byl plánován do prostor tvrze, ve kterých jsou v rámci projektové dokumentace plánované zemní práce, tj. do střední, jihozápadní a severozápadní místnosti přízemí tvrze. Dnešní renesanční tvrz vznikla ve dvou stavebních etapách. Starší renesanční stavba tvořící východní plně podsklepenou část tvrze byla vystavěná v 60. letech 16. století, o něco mladší západní část vznikla před rokem 1592, nejspíše na přelomu 60. a 70. let 16. století. Při plánování výzkumu jsme vycházeli ze stavebně historického průzkumu tvrze zpracovaného ing. J. Slavíkem (Slavík 1991, 235 – 245). Podle tohoto průzkumu byl sklep, který se nachází pod částí jihozápadní místnosti, suterénem věžovité tvrze snad ze 14. století. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda a v jakém rozsahu jsou ve zkoumaných prostorách dochované středověké situace a konstrukce tak, aby nebyly poškozené při projektem plánovaných výkopech pro inženýrské sítě apod. Ve střední místnosti byl ZAV plánovaný v prostoru, kde se v roce 2008 podařilo zachytit klenbu dosud neznámého, pravděpodobně také středověkého sklípku.
Výzkumem se podařilo objevit 2 fáze výstavby středověkého sídla. Starší tvrz, předběžně z 1. poloviny 14. století, se podařilo doložit v severozápadní místnosti. Známe z něj archeologické vrstvy, nálezy – především keramiku, 4 kůlové jámy a mohutnou požárovou vrstvu. Na základě objevených skutečností je možné předpokládat, že v jeho konstrukci hrálo roli dřevo a že buď zaniklo požárem nebo požár přispěl k jeho přestavbě. Nabízí se hypotéza, že toto první sídlo byla zcela nebo z velké části dřevěné, rozsah zachycených pozůstatků však byl příliš malý na to, aby bylo možné činit jiné závěry než hypotézy. Mladší středověké sídlo bylo zachycené ve všech zkoumaných prostorách. V jeho konstrukci bylo užité kamenné zdivo spojované jílem, s architektonickými články z pískovce upevňovanými do zdiva vápennou maltou, s vápennými omítkami, jejichž stáří (současné s výstavbou – dodatečné) neznáme. Kamenné části nejméně jedné stavby byly klenuté, horní patra staveb byla hrázděná, na podlahách byla užitá i keramická dlažba, některé vnitřní prostory byly vytápěné kachlovými kamny. Sídlo vyhořelo a nebylo již obnovené.

01_Zeď z 2. gotické fáze s částí vztupního portálu