img

Záchranný archeologický výzkum na hradě Košumberku v roce 2011 – vstupní věž starého hradu

V souvislosti s plánovaným statickým zajištěním zdiva vstupní věže do nejstarší části hradu Košumberka realizovalo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s firmami Jan Osina a Geo-CZ záchranný archeologický průzkum. Na skalní suk bylo na sklonku 13. století  vztyčeno zdivo vstupní věže. Podloží v interiéru věže nebylo upraveno do roviny, což indikuje absenci skladovacích prostor a svědčí o existenci tzv. vlčí jámy v interiéru věže. Samo zdivo věže prošlo poměrně složitým stavebním vývojem. Věž v průběhu středověku vyhořela, o čemž svědčí ohořelý opukový líc. Po té došlo k minimálně dvěma změnám přepatrování interiéru a několika fázím zazdívek původního vstupu do hradu. Druhou fázi přepatrování můžeme díky dendrochronologickému průzkumu datovat do doby po roce 1307. Další stratigrafický vývoj souvisí se zánikem fungování věže a začátkem jejího pustnutí. Nefelinovým skalním sukem probíhá šikmá puklina ve směru V – Z, kudy po zániku střechy pronikala voda a odřezávala SV nároží věže od skalního podloží. Zdivo se odtrhlo a zřítilo se na nádvoří před Novým palácem.

obr. 1 – Košumberk, hrad. Vstupní věž starého hradu před zahájením výzkumu.

obr. 1 – Košumberk, hrad. Vstupní věž starého hradu před zahájením výzkumu.

obr. 2 – Košumberk, hrad. Pohled do interiéru věže. Červená šipka označuje puklinu ve skalním podloží, žlutá šipka trám datovaný po roce 1307.

obr. 2 – Košumberk, hrad. Pohled do interiéru věže.

obr. 3 - Košumberk, hrad. Pohled na zbytek západního nároží věže. Modrou šipkou je znázorněna úroveň původního vchodu z interiéru věže do hradu.

obr. 3 - Košumberk, hrad. Pohled na zbytek západního nároží věže.